❈ Nahlašte hnízdo sršně Asijské ❈
Nahlášení hnízda sršně Asijské
Vyplňte všechny potřebné údaje
Sršeň asijská (též sršeň čínská[1]; Vespa velutina)
Původní domovinou sršně asijské je jihovýchodní Asie. V roce 2004 bylo nechtěně dopraveno obsazené hnízdo tohoto druhu v kontejneru s čínskými bonsajemi do francouzského Bordeaux. Od té doby podle údajů sdružení francouzských včelařů UNAF se areál výskytu vetřelce každoročně posune až o 100 km všemi směry (průměrně však o 60 až 80 km). V Evropě se dostala již na Britské ostrovy, do Itálie, na Pyrenejský poloostrov, do Belgie a do Německa[14][2] - nejseverněji jsou dokumentováni z Hamburku.[15] Od roku 2016 je sršeň asijská na Seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii.
Výskyt a šíření sršně se negativně projevuje na turistickém ruchu dotčených oblastí a významné hospodářské škody zaznamenává včelařství. Sršně jsou schopné vyhladit asi 5 až 7,5 % hnízd a dalších 16 až 30 % oslabit. Jde nicméně jen o orientační čísla, skutečnost se může výrazně lišit dle místních podmínek.[3]
Člověka v blízkosti hnízda zuřivě napadá a zatímco evropská sršeň obecná zhruba po 20 m v pronásledování ustává, Vespa velutina v útoku většinou pokračuje, dokud vetřelce nedostihne.[7] Tato agresivita je známá především z Asie, v Evropě se sršeň chová vůči lidem výrazně méně útočně. V letech 2004 až 2014 byla v Evropě zaznamenána jen tři úmrtí v důsledku útoku sršně asijské.[3]
Kontrola šíření
Hlavní metodou, i když zatím ne příliš účinnou, jak s tímto druhem bojovat, je likvidace hnízd. Důležité je provést likvidaci předtím, než kolonie vyprodukuje pohlavní jedince, což se obvykle děje začátkem září. Další možností je chytání sršní na návnady v blízkosti včelích úlů.[3][9] Zvažuje se i použití biologických metod, například rozšíření predátorů a parazitů, nicméně tento druh snížení populace se zatím nepoužívá, neboť není znám efektivní způsob praktického využití.